MIRIAM STELARIIA - CESTA OSOBNÍ TRANSFORMACE

Dříve jsem však nevěděla, kdo jsem, proč tu jsem, jaká je má cesta a poslání, jaký je smysl života a proč je to tu na Zemi všechno tak složitě zařízené. Cítila jsem se jako oběť. Neznala jsem své schopnosti, dary, sílu ani sebe samu. Byla jsem odpojená od sebe, své podstaty i svého pravého já. Přizpůsobovala jsem se potřebám ostatních, protože ty moje nebyly viděny. Byla jsem tu pro všechny kolem sebe, ale ne pro sebe.
Měla jsem práci, která mě sice bavila, ale nepřinášela mi to, co jsem od života chtěla. Mé nápady na zvýšení obratu a zlepšení organizace obchodu, kde jsem pracovala, byly téměř vždy zamítnuty. Moje seberealizace, kreativita a nadšení byly pryč. Vydělávala jsem si hezké peníze, ale za cenu velmi tvrdé práce, kvůli které trpělo i mé zdraví. Žila jsem pod neustálým tlakem na výkon, produktivitu a výsledky. Pořád další úkoly, další cíle, další výsledky. Když jsem chtěla dovolenou, ne vždy jsem ji dostala.
Neměla jsem čas na sebe ani na osobní život. Vztahy byly většinou v nerovnováze. Necítila jsem se šťastná. V životě mi chyběla vášeň, svoboda, lehkost a smysl.
Cítila jsem se ztracená. Pořád jsem v životě něco hledala a nemohla to najít. Hledala jsem svůj směr, poslání, vlastní cestu, rodinu duše. Bylo mi smutno a po nocích jsem často bezdůvodně plakala. Chtěla jsem vědět, kdo jsem, proč tu jsem a odkud pocházím. Chtěla jsem najít sebe.
Neměla jsem se ráda a nevyznala jsem se v sobě. Nevážila jsem si sebe ani svých darů. Svou citlivost, vědění a lásku jsem vnímala spíše jako problém kvůli nepřijetí okolí a strachu o sebe. Často jsem byla pro druhé moc. Moc smíchu, moc hlasitého projevu, moc energie, moc pohybu, moc ohně, moc vášně, moc radosti. Vztah k sobě byl spíše sebemrskačstvím. Potlačovala jsem se, abych byla přijata a milována.
Mé partnerské vztahy nebyly jednoduché. Prožila jsem si i toxická partnerství, ve kterých jsem se nechala citově vydírat a zneužívat mou energii i lásku. Některá přátelství byla povrchní a neupřímná. Ostatním jsem často připadala divná. Nechápala jsem, proč moje empatie a laskavost nejsou opláceny stejnou měrou. A tak jsem se zavřela do sebe a zavřela jsem své srdce. Nerozuměla jsem tomu, tak jsem se tím začala chránit.
V posledním zaměstnání předtím, než jsem odešla a začala podnikat, jsem tvrdě pracovala a musela poslouchat často nesmyslná nařízení. Ztrácela jsem svou kreativitu a chuť tvořit. Práce mi přestávala dávat smysl. Za své výsledky jsem byla občas slovně pochválena a dostávala jsem i roční prémie, přesto jsem cítila, že můj výkon a nasazení nebyly vždy oceněny tak, jak by odpovídalo výsledkům mé práce. Postupně se skvělé výsledky staly samozřejmostí. Firmě jsem vydělávala desítky milionů ročně. Každý rok jsem dosahovala vyššího obratu než v předchozím roce, často nad plán firmy. V práci jsem trávila 10–12 hodin denně.
Na osobní život nebyl čas. Jen o víkendu, kdy jsem potřebovala vypnout a uvolnit přetížení z práce – v přírodě, na výletech, ale také na diskotékách, při tanci, v barech a někdy i s alkoholem, někdy více, někdy méně. Přesto jsem o sobě vždy věděla.
Mým workoholismem a perfekcionismem trpělo i zdraví. Začalo to bolestmi zad, následovaly operace plotének a poté onemocnění rakovinou. Z té jsem se vyléčila díky alternativní léčbě, svým schopnostem, změně životního stylu, změně vztahu k sobě a svému tělu a mnoha dalším změnám, ke kterým mě vedla má duše.
Necítila jsem se svobodně. Necítila jsem sebe samu. Často jsem vyhovovala požadavkům ostatních na úkor sebe, protože tak jsem byla vychována. Přece si musíme pomáhat. Nepřipadala jsem si důležitá, přijatá ani milovaná. Myslela jsem si, že je se mnou něco špatně, i když jsem se k ostatním chovala hezky. Nechtěla jsem tu být.
Už mě nebavilo nemít se ráda, tápat, co je mé poslání, neustále trpět a být obětí.
Rozhodla jsem se to změnit, stát se tvůrcem svého života a žít šťastný život.
Když jsem se rozhodla svůj život změnit, vůbec jsem netušila, jak krásný život můžu žít a co krásného, ale i velmi náročného mě čeká. Jen jsem měla touhu a odvahu ke změně, plnit si své sny, žít tak, jak chci, mít svobodu a být šťastná.
Začala jsem na sobě pracovat, studovat a vzdělávat se v oblasti osobního rozvoje a také jsem sama procházela různými terapiemi a dalšími formami práce na sobě. Ne proto, že bych věřila, že je se mnou něco špatně, ale protože jsem chtěla postupně odložit vše, co nebylo skutečně moje, znovu se spojit se svou podstatou a žít jak chci. To mě zavedlo i ke spiritualitě a práci s energiemi.
Naučila jsem se pracovat se světelnou energií a objevila, jak přirozené to pro mě je. Cítila jsem, že i když je to něco nového, je to jako návrat k sobě. K přirozenému proudu božství v sobě, ke svým darům. V podstatě jsem si jen vzpomněla na to, co už má hvězdná duše znala, nejen z inkarnací na této planetě, ale i ze životů na jiných planetách. Uvědomila jsem si, že tento proud energie proudí v každém z nás.
Díky práci na sobě jsem postupně odkládala staré zátěže, vracela se k sobě a objevovala své skutečné dary.
Při práci na sobě jsem se mnohokrát musela podívat i do hloubky svého nitra, kde byly bolesti a stíny z minulosti. Pochopila jsem jejich příčiny, mohla jsem je přijmout a uzdravit, uvědomit si moudrost těchto zkušeností, nechat minulost jít a jít dál.
Prošla jsem si psychospirituální krizí a mnoha temnými nocemi duše, kdy jsem si myslela, že jejich intenzitu ani nepřežiji. I díky tomu jsem poznávala hloubku své duše a získala pevné, ryzí kořeny. Tak jsem mohla otevřít i vyšší úrovně svého vědomí. Uvědomila jsem si své dary a schopnosti a velmi intuitivně se nechávala vést v tom, jak se sebou pracovat a jak pracovat se svými dary.
Vzpomněla jsem si na své části duše z minulých inkarnací a přivedla je uzdravené zpět k sobě. Tak jsem intuitivně z paměti své duše začala pracovat s mnoha technikami. Má duše si jen vzpomněla na to, co už dávno umí. Několik metod jsem také vytvořila nebo inovovala. Používám je úspěšně pro sebe i ve svém poslání pro své klienty. V mnoha případech jsem si dokázala pomoci sama ve spolupráci se Zdrojem. Dary, které máme ve svém potenciálu, máme i proto, abychom si dokázali pomoci sami, usnadnili si cestu a rozvíjeli je.
Cesta k sobě nekončí. Stále objevuji, rostu a učím se žít svůj potenciál naplno.
Stále jsem na cestě sebepoznání a rozvoje svého potenciálu, který vnímám jako nekonečný. Samozřejmě nemám vše vyřešeno a hotovo a nelítám na obláčku s pocitem, že je všechno skvělé a dokonalé.
I já si, stejně jako mnoho dalších mentorů, koučů a dalších lidí, kteří pracují s druhými, řeším své vlastní záležitosti a pracuji na sobě. Dříve jsem na sebe byla přísná a chtěla jsem mít všechno hotové a vyřešené, abych mohla inspirovat ostatní a pomáhat jim.
Z lásky k sobě jsem si ale uvědomila, že duše je stále na cestě. Když tedy přijde něco, co potřebuji řešit, věnuji tomu pozornost a pracuji na tom. Už se ale neničím perfekcionismem jako dříve.
To vše mě naučilo poznat sebe samu, svou sílu, moc, schopnosti, dary, vášeň, radost, potřebu svobody, dar tvoření, svou dračí energii, posvátnou královskou ženskou esenci a mnoho dalšího.
Bez toho všeho, bych nebyla nyní kdo jsem. Díky tomu mohu své dary svobodně používat nejen pro sebe, ale také pomáhat, podporovat a vést druhé na jejich cestě.
Dovedlo mě to k mému poslání a tvůrčímu životu v energiích nového paradigmatu. Nyní mohu prožívat jedinečnou cestu duše a srdce v lehkosti bytí a projevovat svou jedinečnou esenci a podstatu ve svobodě, radosti, lásce, zdraví, hojnosti a plynutí života. Žít své poslání, sdílet své vědění i božskou moudrost, používat své dary k pomoci a podpoře druhých, prožívat blaženost a lásku, užívat si krásy a bohatství života.
Žít své Nebe na Zemi.
Bez toho všeho bych nebyla nyní tím, kým jsem. A vy byste nečetli tyto řádky. Má cesta byla mnohdy trnitá a věděla jsem, že to lehké nebude. Ale uvědomila jsem si, že já za to stojím a můj život za to stojí. Bylo to velmi náročné období. Postupem času však, i díky větší sebelásce, vyšším frekvencím a už přece jen menšímu balastu, začalo jít vše mnohem lehčeji a snadněji. Často mě to však zkoušelo ve vytrvalosti, trpělivosti a důvěře. To pro mě bylo někdy hodně náročné. V minulosti jsem zažila mnoho zrad – od ostatních, ale také sama od sebe, když jsem upřednostňovala ostatní před sebou. Má cílevědomá duše mě ale vedla, ať se dělo cokoliv, a vesmír mi chránil záda. :)
A povedlo se.
Pro mě je velmi důležitá svoboda. I proto jsem prošla peklem, abych se z něj mohla úplně osvobodit. Nikdy dříve jsem si neuvědomovala, jakou mám vnitřní sílu a odhodlání a jak podstatná je pro mě v životě svoboda.
Nikdy nevzdávejte svou cestu duše ani svůj život, ať se děje cokoliv. Věřte, že celý vesmír vás podpoří, i kdybyste neměli podporu svých blízkých. Je podstatné, abyste znali své hodnoty a priority a podle nich se řídili. Nechte se vést svou intuicí a božským vedením.
Pokud jste na cestě vaší osobní transformace a chcete si dovolit podporu a pomoc na vaší cestě, jsem tu pro vás na aktivačním sezení Source Alchemy Session 1:1 a s mými dalšími službami, které vám mohou velmi pomoci a usnadnit vám tak cestu změn a proměn, jenž jsou přirozenou součástí života.
Aktivační sezení: Source Alchemy Session 1:1
S láskou
Miriam Stelariia
www.stelariia.cz
Tento článek lze šířit pouze v originální formě s uvedením jména autorky a s aktivním odkazem na webové stránky www.stelariia.cz.