SEBELÁSKA
Když poznáme všechny své tváře, všechny bolesti i radosti, lásku i zlobu, volnost i sklíčenost, a i přesto všechno se milujeme, pak milujeme skutečně, naplno a dokonale.
Až prozřeme přes všechny tyto závoje, zjistíme, že jsme LÁSKOU... Láska se skrývá, protože se bojí sama o sebe, chrání svou zranitelnost a schovává se pod nánosy bolesti. Jediné, co ji může vyléčit je láska k sobě samým. Jakmile se začneme milovat a ctít, to stejné se bude vracet k nám...
Všechno jsou jen závoje, které nám brání na cestě k sobě samým, k lásce, ke svému srdci. Závoje, které jsme si tam dali sami, ne někdo jiný. Ušili a pověsili jsme si je pečlivě a pevně, aby je jen tak někdo nemohl strhnout. Ale tyto závoje mají i takovou malou šňůrku, o které víme jen my, kterou se dá závoj jednoduše odstranit... Je jen na nás, jestli to uděláme. Můžeme je odstranit pomalu, lehce, někdy s bolestí, jindy nepozorovaně. Je to jen na nás... Při každém odstranění závoje můžeme lépe dýchat, uvolní se naše tělo i naše mysl, a jsme zase o krok k sobě samým.
Jedině pokud dokážeme milovat sebe i se všemi svými stíny, pak takto dokážeme milovat i druhé. Když pochopíme svou bolest, pochopíme i bolesti druhých. Nejlépe jak jim pak můžeme pomoct, je být sami láskou a být inspirací. Inspirací pro to, udělat krok k sobě samým.
Milujme sebe jako i druhé. Ve své nedokonalosti dokonalí jací jsme.
S láskou Miriam Stelariia Latia
Spirit & life mentorka
Tento článek lze šířit v originální formě s uvedením jména autorky a s aktivním odkazem na webové stránky www.stelariia.cz.